Jak šla léta …
Stolní tenis se začal v Plzni rozšiřovat počátkem třicátých let minulého století především pro svou nenáročnost na prostor a vybavení, na Slovanech hráli i členové sokolských jednot především po restauracích a různých skladech. I když se pak podařilo Sokolu V postavit vlastní sokolovnu, na stolní tenisty tam místo nezbylo. A tak paradoxně větší stolnětenisový oddíl vznikl na ,,pětce“až po násilném přerušení činnosti sokolské jednoty 2.světovou válkou a únorem 1948, kdy Sokolu zabavený areál se sokolovnou v Klášterní ulici byl svěřen do užívání TJ Lokomotiva Plzeň. Zde se v počátku 50 let sešla poměrně kvalitní hráčská základna, která dokázala hrát celostátní soutěže. Jména Kučera, Vlk, Němeček, Suda, Janoch, Kučerová, Depetrisová – později pak Pražák, Křenek, Kropík, Plas, Abrahám, Kopta, Matoušek, Postupová, Šůchová patřila k ligovým oporám po řadu let.
Po příchodu Karla Kůse z Horažďovic se začalo více pracovat s mládeží a do oddílu přicházeli další mladí hráči a tak v letech 1975 – 89 se dlouhodobě hrála 2.nejvyšší celostátní soutěž mužů i žen. V ,,A“ týmu se vystřídala postupně jména Balihar, Matoušek, Ján, Mathauser, Kopecký, Kasal, Junek, Sofer, Samek, Setvín, Horek, Rosocha, Mašek, Kysela L a M., Jan, Vyleta, Kříž, Havlíček, Peckert a další, u žen pak Postupová, Adlerová, Školová, Boudová, Formánková, Kyselová, Culková a další. Nejtalentovanějším odchovancem té doby byl Jindra Panský, který ve 13 letech vyhrál krajský přebor mužů, 2 roky hrál v našem druholigovém týmu. Pak odešel do prvoligové VŠ Praha a odtud jeho kroky vedly do reprezentace a i k medailím na MS.
Sametová revoluce přinesla i obnovení činnosti Sokola a návrat jeho majetku. Náš oddíl se 1.7.1991 stal součástí TJ Sokol Plzeň V a dá se říci, že začala jeho ,,novodobá historie“. Činnost oddílu pokračovala v herně sokolovny v Klášterní ulici, přibyly však cvičenci odboru všestrannosti, tréninkové časy se snížily a výchova mládeže měla minimální prostor. To nás donutilo hledat nové prostory,což se však nedařilo. Na jaře 1997 přišel předseda Jaromír Kasal s nápadem přestěhovat do Plzně likvidovanou dřevěnou halu z PT Trpísty, který byl ve vlastnictví společnosti Západočeská energetika.
Nápad byl schválen, několikrát přepracován ale hlavně za 574 dní byla realizována herna na pozemku za stávající sokolovnou. Stavbu jsme začali s 200 tisíci Kč na účtě, prostavěli 1.8 mil.Kč a vybudovali hernu v hodnotě 5 mil. Kč. Umožnila to především aktivita členů oddílu, rodičů dětí a různých přátel, kteří na stavbě odpracovali 7000 brigádnických hodin, poskytli řadu finančních a hmotných darů.
Slavnostním otevřením nové moderní herny se sedmi stoly 12.3.1999 jsme vstoupili do další etapy rozvoje oddílu st. tenisu. Kapacita herny umožnila návrat k výchově mládeže, o kterou se dlouhá léta staral převážně sám Michal Vyleta. Teprve v posledních 5 letech se podařilo trenérskou práci s mládeží výrazně posílit, odchovanci se začali objevovat v našich ligových týmech a doplněni o několik hráčů z jiných oddílů začali opět dosahovat na účast ve vyšších soutěžích. A tak se v ligových soupiskách objevila jména další generace – Hoch, Jakubec, Budín, Šulc, Mašek, Kmoch, Šlehofer, Frühauf, Franc, Reichert, Chodounský, Říšský, Kadlček, Krahulec, Hobl, Hrčka, Žaloudík, Šulcová, Bultasová, Tumová, Škubalová, Bydžovská, Poláková, Rosochová, Vráblíková, Gallerachová, Keroušová, Matoušková, Polcarová, Lněničková, Vyletová, Vacíková, Křivohlavá, Muziková, Severová atd.
Věříme, že další nejmladší generace, která pomalu zkouší divizní a ligové ostruhy bude pokračovat ve stopách svých předchůdců. Cílem našeho oddílu je ale i to, aby stolní tenis byl aktivní zábavou pro široký okruh našich členů i hostů a aby co nejvíce dětí prošlo naším výcvikem a trochu méně vysedávaly doma u počítače nebo mobilu.
